Motivace jako dvojsečná zbraň

Jistě každý zná ten pocit, kdy mu hlavou prolítne myšlenka typu, proč já tohle vlastně všechno dělám ...

… v tom pokročilejší stádiu to má ještě dovětek … že se na to …

A pak přijde to kouzelné slovo MOTIVACE. Zda je kouzelné nevím, ale vím, že je nutné. Motivace je důležitá, jak ta krátkodobá, tak ta dlouhodobá. Přeci jen, už jsem si nějaký ten kurz osobního rozvoje prošla, tak vím, že splnit tento úkol napsání si, proč to vlastně dělám nebo chci dělat či udělat, mi nečiní takové problémy, ale pak nastane den uvedený výše a hledáte důvod, proč vůbec ráno otevřít oči …

Díky svému vysněnému povolání učitelky jsem si nastudovala mnoho videí, jak učit, jak si dělat přípravy, která samozřejmě uvádějí, jak je důležité děti motivovat. A tak vždy nastávala další fáze, kdy jsem do vyhledavače zadávala další kritéria, jak to nejlépe udělat a pak se ke mně dostal článek, kde na prvním místě bylo uvedeno ...

Jasně, vždyť to přeci vím, ale ... Je neuvěřitelné, jak člověk v zápalu toho posunovat ostatní, zapomene na sebe. 

Motivace je jedním z klíčových prvků, které pohání naše každodenní činnosti a životní rozhodnutí. Je to síla, která nás nutí vstávat ráno z postele, pracovat na našich cílech a překonávat překážky. Ale co se stane, když se tato síla zaměří výhradně na ostatní?

Motivace není pouze jednostranná. Když pomáháme ostatním, když je inspirujeme a podporujeme, cítíme se naplnění a užiteční. Naše činy mají smysl, když vidíme, jak naši blízcí dosahují úspěchů, a jak se jejich životy mění k lepšímu. Je to hluboce uspokojující pocit, který nás může pohánět dál.

Když investujeme veškerou energii do posouvání ostatních, může se stát, že ztratíme kontakt se svými vlastními cíli a potřebami. Tento paradox může vést k vyhoření, frustraci a pocitu prázdnoty. Je snadné se dostat do této pasti, zvláště pokud máme silný smysl pro odpovědnost a péči o ostatní. Ztracíme se, ztracme cestu ke splnění svých snů. Toho, po čem toužíme, za čím plujeme.

Představte si rodiče, kteří se plně soustředí na výchovu svých dětí a na to, aby jim poskytli všechny možné příležitosti. V jejich očích je prioritou zajistit dětem co nejlepší vzdělání, volnočasové aktivity, bezpečné a stimulující prostředí. Tito rodiče mohou často investovat svůj čas a energii do účasti na různých kurzech, sportovních či hudebních aktivitách svých dětí i dalších příležitostech, které mají dětem pomoci v jejich rozvoji.

Avšak, veškeré toto úsilí může vést k tomu, že rodiče začnou zanedbávat svůj vlastní vztah. Například mohou přestat trávit čas společně jako pár, přestat chodit na "rande" nebo si nedopřát chvíle, kdy mohou být jen sami sebou, mimo roli rodičů. Tím se mohou objevit komunikační problémy, nedostatek porozumění a emoční odstup mezi partnery. To může mít dlouhodobě negativní vliv na rodinnou dynamiku a na stabilitu rodiny jako celku. Vím to z vlastní zkušenosti, proto pokud můžete, udělejte s tím něco, dokud je ještě čas. Rozvedení rodiče už nikdy nebudou tvořit rodinu,

Velmi často rodiče, kteří se soustředí výhradně na své děti, mohou zanedbat své sociální vazby s přáteli. Veškerý jejich volný čas je věnován rodinným aktivitám a to může vést k tomu, že se jejich přátelské vztahy oslabí. Ztráta sociálního kontaktu může mít negativní vliv na jejich psychické zdraví a pocit podpory. Z vlastní zkušenosti vím, že leckdy člověk řeší třeba peníze, obzvláště, když má malé děti, ale věřte, že občasné posezení s přáteli rozhodně stojí méně než rozvod.

I když je motivace ostatních, zejména vlastních dětí, ušlechtilá, je důležité neztratit ze zřetele vlastní potřeby. Rodiče by měli najít způsob, jak vyvážit péči o své děti s péčí o sebe sama. Jedním z klíčových kroků je stanovení hranic a času pro vlastní aktivity.

Tyto otázky nám mohou pomoci uvědomit si, zda nepřicházíme o něco důležitého ve snaze poskytnout našim dětem vše. Když se staráme o sebe, nejenže se cítíme lépe, ale jsme také schopni být lepšími rodiči, partnery a přáteli.

Vydejte se na svou vlastní plavbu seberozvoje. Hledejte příležitosti k učení, zkoumejte nové oblasti a neváhejte se postavit výzvám. Vaše plavba za lepším já může začít právě teď.

Vladí, díky za tvé workshopy, kde jsem si mohla vytvořit svůj první visionboard a nalepit si na něj "sny", o kterých se mi ani nesnilo. Jsou tam a teď je to o té cestě k jejich splnění.  

Podělte se se mnou v komentářích na sociálních sítích, co vás motivuje, a zda si také tvoříte visionboardy.