Kniha Chyť vlnu a nech se svéZt více se dozvíte zde
Níže můžete získat 3 eBooky zcela ZDARMA!
Každý z nich je zaměřen na jiný aspekt vašeho života, ale všechny mají společný cíl: poskytnout vám prostor pro reflexi, obnovení energie a nalezení vnitřní rovnováhy.
Mé příběhy vás mohou inspirovat.
Pomohou vám najít v nich sebe.
Můžete při nich odpočívat.
Podpoří vás plout vpřed.
Mé řádky vám mohou pomoci:
Můžete mi poslat email
info@macapavlisova.cz
Každý z nás se už nejspíš setkal s tím, když nám malé dítě položí otázku: „Proč?“ Pro maminky malých dětí, pro které je toto zvídavé období zcela typické, doporučuji změnit úhel pohledu a věnovat se v této chvíli výuce českého jazyka, u starších dětí pak ...
Zkuste se společně se mnou podívat na to zdánlivě obyčejné "proč" z různých úhlů pohledu. Jsem přesvědčená o tom, že každý čtenář tohoto článku se již někdy setkal s otázkou "Proč"? a hledáním správného "Protože", které ...
Kdo z nás by nechtěl poskytnout svým dětem to nejlepší? Motivace k tomu, aby naše děti měly všechny možné příležitosti pro svůj růst a rozvoj, je neuvěřitelně důležitá a ušlechtilá. Ale v tom zápalu často zapomínáme na sebe. Jaký dopad to může mít na naše vlastní životy?
Investice do sebe je tou nejlepší plavbou, na kterou se můžete vydat. Sebevzdělávání není jen o získávání nových znalostí, ale také o objevování a rozvíjení sebe sama. Je to cesta, která vás může přivést k hlubšímu pochopení sebe sama, posílit vaše sebevědomí a ...
A zatímco se mi plnil můj dětský sen, čas běžel a nastal čas loučení. Ale jak už to tak v životě bývá, něco končí a něco nového začíná a já jsem velmi vděčná, že jsem měla v lednu jeden ze svých další ztřeštěných nápadů, který by moje babička jistě okomentovala svými slovy ...
Ztráta blízké osoby je jako náhlá bouře na moři, která nás uvrhne do neznámých vod plných emocí a bolestí. Naše životní plavba, která byla kdysi klidná a předvídatelná, se náhle mění. Vlny smutku a zármutku nás mohou unášet, a my se cítíme ztraceni na širém oceánu. A najednou tu nestojí, ta babička, která na všechny mé nápady a mé bláznivé sny vždycky řekla:
Příběhy dvou mamin, co si dovolily snít a za svými sny si jít, najednou dostal tvrdé rány osudu. Obě si moc rády plníme sny, ale ani ve snu by nás nikdy nenapadlo, že se obě budeme se čtyřnohými mazlíčky loučit ve stejné době. Bolest ztráty tak byla dvojnásobná. Co s tím? Plakat, křičet, mlčet, dusit v sobě???
Patnáct let jsme se potkávali, patnáct se bez pozdravu míjeli. Oni nevěděli, já ano. Oni nevěděli, že mi stačil jen letmý pohled, jen je zahlédnout, aby si člověk uvědomil, že „nemá“ starosti nebo jen velmi malé. Neustále mám na očích, jaký je to dar mít zdravé dítě a neustále díky nim mohu prožívat tu radost z pomoci. Jen letmý pohled někdy stačí …
"A to ho za rok dáte?" najednou mi hlavou projela ona otázka. Kdo z nás vlastně ví, co bude za rok? Opět jsem pocítila její absurditu. Neptejme se, žijme.
Marcela Pavlisová
