Jen tak …

Vítejte v sekci, „jen tak“ krátkých příběhů vhodných pro malé zastavení, když plujete kolem nebo když cítíte, že i jen těch pár řádků je pro tuto chvíli maximum, kterého jste dosáhli. I přesto, pokud jste zakotvili a četli, se pochvalte. Tato sekce je takové houpání vlnek ode mě směrem k vám, ale i nadále zde zachovám myšlenku zvýrazněných slov jako symbol zastavení (více v článku Krátké příběhy, krátké zastavení).

Proč vznikla tato sekce krátkých příběhů?

Jen tak, protože ráda tvořím …

Jen tak ... z radosti...

Jako podnět od vás čtenářů a čtenářek směrem ke mně ...

A cíl?

Spojovat lidi, pomáhat, plnit sny ...

  • jen tak se smát nebo si dovolit plakat...
  • jen tak si zajít do kavárny, knihovny nebo divadla...
  • jen tak popíjet čaj pod peřinou nebo víno s přáteli...
  • jen tak kreslit tužkou po papíře nebo namalovat obraz ...
  • jen tak tančit, zpívat a hrát si …
  • jen tak snít a za svými sny si jít …
  • jen tak být, sám se sebou nebo s knihou v ruce
  • prostě "jen tak" ...

A co děláte vy "jen tak"?

Na chvíli se zastavte ... a přemýšlejte ... a pak chyťte svoji vlnu a nechce se svéZt ...

Mávám ze své plavby a posílám mnoho sluníčka do vašich dní. Budu se těšit na vaše další "jen tak" zastavení.

přeji vám všem šťastnou plavbu


Rolí, kým jsem, je mnoho ... všechny však spojuje moje vášeň psát, tvořit, učit a pomáhat ... vplujte do mého virtuálního přístavu Můj příběh si přečtěte zde >>