Anděl(é) na mé plavbě životem

Nakonec jsem to opravdu doposlouchala. Dalo by se tedy napsat, zazvonil konec a pohádky byl konec, ale on to byl všeho teprve začátek, protože z místnosti, ve které jsem kurz poslouchala, byl sice nádherným výhled na Pražský hrad, ale stále to byl prostor nemocnice, a ač bylo o mě skvěle postaráno, za což celému personálu ze srdce děkuji, chyběly mi mé dvě milované dcery.

Stav nemoci, tedy ne moci něco dělat, a tedy i nutný klidový a léčebný proces mi pomohl k tomu, že jsem uslyšela, co mi ten druhý chce říct. Oprostila jsem se od chyb, které zazněly, a pochopila, že to není o opravě chyb, ale o tom, jak je ke mně promlouváno. Není to o chybách ve slovech, ale o tom, co je do nich vkládáno. Vkládáno s tou největší láskou a touhou pomoci skrz vlastní chyby druhému. Dlouho mi trvalo než jsem to celé pochopila. Musela jsem se dostat až do nemocnice, abych pochopila, že na to nemusím být sama. Najednou jsem pochopila, že stejné problémy má i někdo další. Najednou jsem pochopila, že existují řešení.

Skrz slova, skrz videa, skrz komentáře jsem se stala novou ženou a skrz zkušenosti, které jsem díky tomu získala, se též rozhodla pomáhat a podat pomocnou ruku tomu, kdo ji potřebuje. 

Proč právě já jsem ten expert na to dávat rady? Už jsem si tou trnitou cestou v roli ženy, manželky a už i exmanželky, matky, učitelky v mnoha rolích (i "učitelky" asistenčního pejska i přesto, že jsem nikdy žádné zvířátko nechtěla) prošla a své zkušenosti chci skrz sdílení svých příběhů využít k tomu, aby další ženy nevstupovaly do stejně rozbouřených vod. Zastavit je dříve než se tak stane díky jiným skutečnostem. Říct ženám, že i když jsem expert na zvládnutí miliónů věcí najednou, už teď s úsměvem na rtech i klidem na duši říkám: „Vím, že zvládnu více věcí najednou, ale už nechci.“ Už jsem tuhle plavbu v roli ženy chobotnice, která zvládne vše a vždy zakusila a je mi mnohem lépe plout na klidném moři a kochat se krásou kolem sebe než se strhat v jediném okamžiku a pak lapat po dechu.

Proč právě vy máte číst dál a zakotvit v mém přístavu? Baví mě psát, tvořit a učit a věřím, že skrz mé řádky a zkušenosti si v tom každá žena najde něco svého, jak je mým cílem i v projektu #NaučteSeČístJinak.

I to se občas stává, že skrz neštěstí jiného si uvědomíme, že nemáme starosti a i to je důležité, protože když se pak rozzáříme, možná pak rozzáříme i tu ženu, která ty starosti má. 

Pomáhat ženám cítit se šťastnější, Vykouzlit jim úsměv na tváři a pocítit radost ze života. Radovat se z maličkostí, radovat se z toho, že se nám něco povedlo, i když je to třeba právě jen ta maličkost. 

Dovolte si to a dovolte si na to nebýt sama. Dodnes jsem vděčná Natálce, že se mi díky jejím kurzům povedlo:

Je mi ctí být součástí dalšího jejího nového kurzu Alchymie vztahů. Každý takový kurz je pro mě jako doping nové energie. Pokaždé se těším, co se dozvím nového i na účastníky kurzu, díky kterým se plavba každého z nás stává plavbou společnou s našimi těžkostmi i radostmi a společné sdílení nás každého posunuje vpřed. Nebýt komentář pana Karla první den mého prvního kurzu, chtěla jsem vše zase vypnout. Pak jsem ale pocítila vděk, že někdo takový existuje, že je tu pro nás, dovolila si pocítit vděk i vůči sama sobě a dovolila se zase snít. 

Mám mnoho přání, jsem věčný snílek, a jak říkala moje babička Mařenka, že jsem se zbláznila, měla většinou v této souvisloti pravdu. A ta nejbláznivější přání přišla znovu s mým prvním kurzem, ale byla jsem za to šťastná. Zase se ve mně probudila ta malá holka, co se nebála snít, co si hrála na princeznu Arabelu a plnila si vše, co si jen přála. 

Pokud byste si přečetli mé první přání v komentáři mého prvního kurzu, ťukali byste si na čelo stejně jako já. Styděla jsem se na to jen pomyslet, natož to napsat, jak bylo splnění tohoto snu absurdní. Pak mě ale uklidnilo, že se vždy v kurzech jedná o uzavřenou skupinu a zároveň mě lákala výzva, že napsání posiluje splnění, a přeci jen je ve mně stále byla ta malá holka, která vždy doufala v to, co kdyby. 

A stejný pocit jsem měla pak i u svého dalšího přání, a když se pak po roce splnilo, víte, co mi na to řekla moje "nejka", když jsem ji plná euforie volala? Naprosto vyrovnaným hlasem konstatovala: "Ale zlato, vždyť to sis přeci přála." Prásk, v mé hlavě zazněla stejná rána, jako když se mi na dálnici zvedla haubna na mém autě, ale tentokráte ta s tou následnou pozitivní reakcí VAU. Já na to přání úplně zapomněla. Bylo tak nereálné ...  

Tenkrát ano. Já byla jen obyčejnou utahanou rozvedenou (šťastně, alespoň tady jsem zažívala pocit štěstí) mámou dvou dcer s obrovskou hypotékou a mnoha účty k zaplacení (tady již stav neštastná). Ona pro mě byla Ženou s velkým Ž. Nedosažitelná osobnost. Člověk, který pomáhal a inspiroval muže i ženy. Žena, která tu cestu zvládla a žila život, který si vysnila. Její cesta k tomu žít život podle svých představ i její práce mě zcela nadchla a můj sen s tím spojený byl až nemyslitelný, tenkrát možná až nevymyslitelný, ale ta myšlenka hlavou probleskla, a tak jsem si ji napsala a zasnila se, jaké by to bylo.

Ponořila jsem se do své transformace. Nastartovala svůj život a začala se učit, jak být šťastná sama sebou. Bez ohledu na zaměření se na splnění si svého snu šla svojí cestou. Že je to cesta ke spolupráci a splnění si svého absurdního snu jsem zjistila až později. Nejprve to byla forma komentářů v kurzech, což mi velmi pomohlo v mém novém zaměstnání učitelky, pak osobní setkání, následovala živá vysílání přes Instagram, který jsem do té doby znala jen od svých dcer a pak se stala součástí jejího skvělého týmu a společně se podíleme na pomoci ostatním. 

A tak jsem si dovolila snít víc a vyplula ke splnění dalšího mého přání a vytvořila tento virtuální přístav pro všechny, kdo v něm chtějí zakotvit, ať už je to Proč? jakékoliv.

Natálko, s obrovských vděkem Ti děkuji, že sis dovolila chyby, protože bez nich bychom nikdy neuslyšeli tvůj hlas, tvá slova a to, co nám prostřednictvím nich chceš sdělit. Děkuji Ti za slova plná lásky a podpory i podání pomocné ruky, která měnila můj život. 

Děkuji patří i mým životním Maruškám a jejich podpoře na mé plavbě. Jste mí andělé, některé na světě pozemském, jiné mi pomáháte plnit mi má přání z "nebe".